OHLÉDNUTÍ DO MINULOSTI

V minulosti bylo možné zhlédnout řadu atraktivních výstav a doprovodných programů, které třinecké muzeum připravilo pro svoje návštěvníky od vlastního scénáře a návrhů až po samotný přívoz exponátů a jejich instalaci.

MODELY LODÍ

výstava lodních modelů PETRA SUŠOVSKÉHO a členů Klubu lodních modelářů OLOMOUC - JAKUBA SUŠOVSKÉHO, PETRA ŠEBESTY a JAROSLAVA TESAŘE

10.09.2024 - 10.11.2024

Volné otevřené sdružení modelářů Olomouc a jeho okolí fungující již 25 let. Zabývají se zejména stavbou a provozováním rychlostních plachetnic kategorie Micro Magic, F5-E/IOM a RG-65, ale i historickými motorovými loděmi, plachetnicemi kategorie NSS a také loděmi pro Tug Tawing.

Předchůdcem lodi byl patrně vor, plochý svazek pevně spojených kmenů, později se stožárem, plachtou a kormidlem. První archeologicky doložená vesla jsou stará 10 tisíc let a první doložené lodě jsou staré přes 8000 let. Jsou to vydlabané kmeny stromů – monoxyly nebo také kánoe.

Modely lodí rozhodně nejsou novou záležitostí. Jako součást pohřební výbavy je nalezneme již ve starověkém Egyptě. Od středověku jsou modely lodí v kostelích v přímořských oblastech, věnované námořníky jako dar Bohu za záchranu na moři. Také jako hračky slouží modely lodí po tisíciletí.

Více než 30 vystavených modelů znázorňuje kopie skutečných lodí, historických
plachetnic, lodě postavené za II. světové války i typy lodí, které vznikaly v poválečném období až do současnosti.

Základním autorem výstavy je Petr Sušovský, který se věnuje modelařině od dětství, intenzivně staví modely už 17 let. Inspiraci čerpá především z internetových stránek a v odborné literatuře. Některé modely jsou postavené z původních stavebnic, jiné jsou vytvořené podle lodních plánů v kombinaci dřeva a plastu. Stejnému koníčku se věnuje i syn Jakub Sušovský. Dále je možné zhlédnout modely lodí od kolegů z Klubu lodních modelářů Olomouc Petra Šebesty a Jaroslava Tesaře, kteří používají podobný způsob stavby.

BÍLÉ ZLATO / KŘEHKÝ PORCELÁN

LUDĚK JANOVSKÝ / soukromý sběratel

04.06.2024 - 20.10.2024

První výstava porcelánu v třineckém muzeu vás potěší krásou ušlechtilého, jemného, přesto pevného a užitečného materiálu, jakým je porcelán. Svého času byl podobně cenný jako zlato, dnes je téměř každodenní součástí našich životů.

Soukromá sbírka pana Janovského čítá kolem 200 kousků a nyní budou u nás k vidění. Sběratel říká „POHLED NA PĚKNÉ DÍLO MI DĚLÁ RADOST“ a proto je má všechny denně na očích, vystavené ve svém bytě a teď se o tu krásu podělí s námi.

Hrníčky, sošky, servisy a jiné porcelánové předměty jsou mnohdy ulovené na tržištích, aukcích, blešácích u nás i v zahraničí. Výstava nabízí průřez obdobími především našich porcelánek s úžasnou historickou tradicí a vysokým uměleckým zpracováním.

 

Budete mít možnost se dozvědět o historii porcelánu, který je ve své dnešní podobě znám už od 7. století n. l. Dozvíte se, jak náročná cesta vedla k prvním výrobkům a co obnáší proces výroby, zároveň na Vás čeká spoustu dalších, zajímavých informací. Věděli jste, že existují varhany se znějícími píšťalami z míšeňského porcelánu? Nebo kdy a kdo vynalezl oblíbený cibulový vzor? Která porcelánka má ve znaku dva zkřížené meče? Odpovědi a ještě mnohem více, najdete u nás v muzeu.

SYMPOZIA OBOHATILA TŘINEC I. a II.

Ing. Jan Ferenc kurátor mezinárodní výstavy TDU

28.06. - 30.08.2024

V letošním roce uplyne 25 let od zahájení přípravy prvního sympozia výtvarníků v rámci Třineckých dnů umění a 15 let od ukončení největšího projektu umění v Třinci. Od roku 2000 do roku 2009 Nemocnice Třinec připravila 13 sympozií, z toho 10 jarních pro sochaře a 3 podzimní pro malíře. Tvůrčích sympozií se zúčastnilo dohromady 56 malířů a 80 sochařů od nás ze Slovenska a Polska.
Myšlenka na pořádání Třineckých dnů umění v Nemocnici Třinec se zrodila v roce 1999. Souvisela se snahou vytvořit v Třinci kulturní místo, ve kterém by se střetávalatváři v tvář síla a prostor přírody s tvůrčí činností. Místem realizace se stal rozlehlý nemocniční park, který měl pro pacienty vytvořit příjemné zázemí a seznámit je i třineckou veřejnost se současným uměním.
Kurátorem všech sympozií Třineckých dnů umění byl řezbář Stanislav Zorman z Petrovic - Dolních Marklovic. Při organizování sympozií měla nemocnice obrovskou výhodu, jelikož měla ve vlastnictví zrekonstruované rekreační zařízení v Tyře. Zde byli každoročně účastníci sympozií ubytováni. V překrásné scenérii uprostřed Beskyd, čerpali inspiraci a tvořili svá díla z různých materiálů - z bílého i červeného pískovce, žuly, syenitu, travertinu, oceli, litiny, mosazi, šamotu, keramiky a dubu. Tím Nemocnice Třinec postupně vytvořila Galerii v přírodě jak pro pacienty, tak pro občany a návštěvníky města. Třinec tím získal jedinečnou uměleckou sbírku soch v rámci regionu. Je to také jediná galerie v českých nemocnicích, která byla zaspána do knihy rekordů. Na Třinecké dny umění v nemocnici nikdy nebyly použity žádné finanční prostředky z rozpočtu nemocnice. Vše bylo hrazeno ze sponzorských darů a dotací. Nemocnici v organizování sympozií podpořilo za 10 let 88 sponzorů. Největšími každoročními sponzory byly firmy Lesostavby Frýdek-Místek a.s. a STAPRO s.r.o. z Pardubic.

V Galerii Na schodech a v Malé výstavní síni se letos prezentují bývalí účastníci sympozií. Tři malíři a tři sochaři ze tří států.
Malíři:
JOANNA BANEK z Polska
JANA JURÁŠKOVÁ z Česka
DUŠAN SEKELA ze Slovenska
a sochaři:
RASTISLAV BIARINEC ze Slovenska
ROMAN WENZEL z Česka
JAN WOJDYŁO z Polska

ZRCADLO EMOCÍ

MARIAN WIERZGOŃ - fotografie z cest

Amatérský fotograf, žijící ve Smilovicích a pracující v třinecké Nemocnici AGEL, představí výstavu svých fotografií pořízených na cestách po světě. Tato výstava je jeho premiérou.

30. 4. 2024 - 23. 6. 2024

 

Koníčky a záliby pana Mariana jsou velmi různorodé: hraje na klavír a syntezátory, zajímá se o folklor a jako akordeonista je 35 let členem folklorní kapely Kamraci. Doma i na koncertech poslouchá všechny žánry hudby, je fanouškem kina a filmu. Posledních patnáct let především hodně cestuje.

“Říká, že cestování poskytuje nepřeberné možnosti. Na cestách poznáváte, pozorujete, prožíváte. Cestování inspiruje.“

Vášeň pro cestování v něm umocnila zájem o fotografování, kterému se předtím věnoval sporadicky.

Návštěvníci muzea mají jedinečnou možnost vidět jeho díla mezi prvními. Můžete se s autorem podívat do rušných, velkých, světových měst i projít po nenápadných uličkách v téměř zapomenutých koutech světa. Vnímat krásu místních lidí, kteří jsou neodmyslitelnou a hlavní součástí každé fotografie. Lidé na nich jsou zachyceni ve své každodenní radosti, při práci i zábavě. Ukazuje svěžest mládí i smutek stáří ve své neúprosné podobě.

Všechny fotografie se snaží odzrcadlit kouzlo prchavého okamžiku, neopakovatelnosti, dynamiky a děje. Fotografie neupravuje, jsou prezentovány tak, jak vznikly.  Autor se zaměřuje hlavně na obličej, na jeho výraz, gesta a pohyby, snaží se zachytit emoce okamžiku. Skryté kouzlo a krása těchto záběrů, pořízených mnohdy náhodně, spočívá v zobrazení různorodosti lidského obličeje a člověka jako takového, v jeho prostotě i komplexnosti.      

Považuje se za ryzího amatéra, při fotografování se spoléhá na intuici, pohotovost, na své schopnosti pozorovat, vyhodnocovat a rychle se rozhodovat v konkrétní situaci. To je ostatně i podstatou jeho náročné profese.